Křišťál versus obsidián

20. října 2011 v 12:00 | Alex Gryffin- Fox
Zájem o drahokamy má kořeny již v pravěku, kdy lidé objevovali záhadně zbarvené kameny, ze kterých vyráběli šperky nebo se je pokoušeli směnit za jídlo. V sérii několika článků se vám pokusím představit dva různě barevné šutříky. Povím vám něco o jejich složení, původu a samozřejmě také nezapomenu na jejich magickou stránku.
Jako první jsem vybrala dva protikladné kameny - křišťál a obsidián - představující světlo a noc.


Křišťál
Jeho název pochází z řečtiny od slova krystallos (v překladu led) a mnohé nám o jedné z mnoha odrůd křemene, nejčastejší hornině (12%) na povrchum zemském, napoví. V podstatě o něj každý den zakopáváte, akorát tyto kameny nejsou v drahokamové kvalitě. Základ je však stejný a i pro ně se najde využití. Užívají se k broušení (tvrdost sedm) nebo jako příměs při výrobě skla. Křemen nebo li oxid křemičitý je nejbohatší zdroj křemíku.
V dobách starého Říma byl dokonce prodávaný jako zkaměnelý led. V Číně je symbolem trpělivosti a dokonalosti (je fakt, že křišťály z Číny jsou nejprůzračnější a nejzářivější) a v Tibetu jej ordinovali proti bolestem. Budhisté jej zařadili mezi sedm drahocených kamenů.
Křišťál je univerzální kámen a hodí se ke každému člověku. Má blahodárný účinek na všechny čakry (ale prý patří pod temenní) a používá se hlavně k čistění od špatné energie a jeho následnému nabíjení. Pomáhá zprostředkovávat kominukaci mezi mrtvými a živými, také je vhodný jako kyvadlo nebo při výrobě věštecké koule.
Dobré je nechat nabitý kámen přes noc v čisté vodě a tu ráno na lačný žaludek vypít. Dodá vám to energii a také vás to pěkně probudí. :)
Jak se o něj starat? Vybíjí se pod tekoucí studenou vodou a nabíjí se buď na sluníčku (to přímo zbožňuje) nebo při úplňku. Já to dělám tak, že za okno, kde je nejdéle mesíční světlo, strčím ošatku a nechávám je přes noc nabíjet.
Já osobně mám křišťály ze všech kamenů nejraději. Líbí se mi jejich čistota a uklidňující "ledová" struktura, zbožňuju, jak se v nich rozkládá světlo na jednotlivé barevné frakce a hází duhu na koberec. Zatím mám dva velké krystaly, jeden menší a potom dva dvoucentimetrové valounky, které nosím po kapsách a svírám je, když jsem nervózní.



Černý obsidián
Stejně jako křišťál, i obsidián je lidsvu dlouho znám. Byl využívaný pro tvorbu pracovních nástrojů (primitivní nože a oštěpy). Nejstarší nálezy pochází z Mezopotámie a mají zhruba devět tisíc let. V Mexiku má speciální název: říkají mu apačské slzy.
Obsidián je vyvřelina (tzv vulkanické sklo) a vyskytuje se v místech, kde byla/je sopečná činnost. Základní obsidián je černý se zlatavým či stříbrným odleskem, vzácně může mít i duhové zbarvení. Poměrně častou anomálií je vločkový obsidián, kde se do obyčejného obsidiánu zabudovaly krystalky cristobalitu.
Černý obsidián funguje jako strážce a chrání vaši psychickou stránku. Odhání od vás noční můry a je daleko mocnější (ale zároveň méně šetrnější) než křišťál. Právě kvůli tomu se nehodí ke každému. K tomu mám vlastní zkušenost. Teta mi chtěla na osmnáctiny dát poměrně velký obsidián, ale ten se (radši :D) v půli zlomil a následně strávil rok zakopaný v zemi kvůli očištění. Tak mi teta raději koupila křišťálový krystal.
Jak o něj pečovat: Obsidián nemá rád vodu a ani slunce. Nabíjejte jej pouze při úplňku.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.