Latina1: 7. úkol

10. března 2012 v 8:00 | Alexandra Gryffin- Fox |  20 - 30 bodů
Samara, naše stará známá lvice, díky své vášni k jazykům vybojovala 25 bodů z latiny. Pokud vás zajímají zajímavosti ohledně časování, tento úkol vám jisě bude nápomocný.


1. Vyčasujte sloveso "být" v nějakém jiném cizím jazyce - podobají se některé tvary těm latinským?
2. Jsou některé latinské tvary slovesa "být" stejné? (Pokud ano, tak které?) Podobá se latinské časování slovesa "být" některé konjugaci víc než jiným?
3. Jakou velkou bitvu římské říše znáte? Nemusíte mi jich jmenovat dvacet, stačí
mi jedna, ale zajímá mě důvod, proč vás zaujala zrovna tahle bitva.


Samara: 25 bodů

1) Jazyky miluju, takže se trochu rozepíšu:

Angličtina:
I am - You are - he/she/it is
We are - You are - They are

Francouzština:
je suis - tu es - il/elle est
nous sommes - vous etes - ils/elles sont

Němčina:
ich bin - du bist - er ist
wir sind - ihr seid - sie sind

Italština:
io sono - tu sei - lui/lei è
noi siamo - voi siete - loro sono

Japonština (fonetická - čili rómadži)
- jelikož se v japonštině nedělí slovesa podle rodu, čísla či osoby, je to úplně
jiný druh práce s jazykem
- ještě navíc se rozdělují na tři použití:

Spony desu (ve zdvořilé formě) a da (v neutrální mluvě) - vyjadřují klasický význam slova být (něco je prostě).
Slovesa imasu (ZF) a iru (NF) - se používají ve významu být někde (ale pouze pro živé, pohybující se objekty - lidi a zvířata).
Slovesa arimasu (ZF) a aru (NF) - se také používají ve významu být někde, avšak jedná se o neživé objekty, stromy či rostliny.

Španělština:
Yo soy - Tú eres - Él, ella, usted es
Nosotros/-as somos - Vosotros/-as sois - Ellos, ellas, ustedes son

- španělština má také háček (ještě jeden tvar slovesa být - Estar, který se
používá jindy než výše zmíněné Ser).

Slovenština:
ja som - ty si - on/ona je
my sme - vy ste - oni sú

Takže to bylo časování... Jak můžeme vidět, hned několik jazyků je si (i s latinou) velmi podobných. Například s FRJ má latina mnoho společného (naprosto totožnou 2. a 3. os. č.j. a pak s malými rozdíly 1. a 3. os. č.m.). Angličtina je si více podobná s němčinou, i když základy tam vidět jsou. Slovenština (potažmo čeština) je co do zvuku velmi podobná latině. Italština a španělština se pak řadí hned za FRJ svou podobností a viditelnými kořeny v (zdánlivě mrtvém) latinském jazyce. No... A japonština jak vidno, je trošku mimo Ale já jsem prostě neodolala a přidala jsem jí schválně, aby bylo také vidět, jak se liší jazyk nepocházející z latinky.
Abych uvedla na pravou míru (a utvrdila, že jsem neopisovala, ráda bych zmínila, že všechny zmíněné jazyky jsem se učila (It - s dědou, který tam žil, Frj - osm let ve škole, Aj - víc jak dvanáct let, Nj - jen velmi malé začátky kam spadá i
toto) či učím (Jap - jsem blázen, já vím, Sk - každý Čech by měl trochu umět, Špj - začínám...). Doufám, že to neznělo, jak vytahování. Já jenom, že to vypadá, jak když jsem to odněkud zkopčila, což já nedělám.

2) Tuto otázku jsem bohužel pořádně nepochopila, ale stejně se nějak pokusím odpovědět aspoň druhé části. Všimla jsem si, že se časování nepravidelného slovesa být v přítomném čase celkem podobá 2. konjugaci a 3. os. pl. se podobá
3. konjugaci. Budoucí čas se také výrazně podobá 2. konjugaci.

3) Moje velmi... No né oblíbená bitva (to se asi ani o bitvách říct nedá), ale ta, která mě velmi zajímá, proběhla za druhé Punské války mezi Římskou říší a Kartágem. Vlastně ani nevím, na čí straně jsem byla, ale zaujalo mě, jak důmyslný
byl kartáginský generál Hannibal (později označován za geniálního stratéga), který využil válečných slonu a i s nimi a obřím vojskem (50 000 mužů pěchoty, 9000 jezdců a 58 právě zmíněných válečných slonů) překonal pohoří Alp (i když se
ztrátami, se kterými ovšem počítal), aby se dostal až na sever Apeninského poloostrova. Ani velký úbytek armády mu ale nezabránil v mnohačetných porážkách římské armády. Například u Trasimenského jezera, kde vymyslel past (skryl svou
armádu v lesích a nechali Římany nakráčet mezi jezero a hory, pak je překvapili a Římané neměli šanci). Tato bitevní strategie se mi velmi líbí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alexandra Gryffin- Fox Alexandra Gryffin- Fox | Web | 10. března 2012 v 10:57 | Reagovat

Samarka je celého světa znalá, na její hlavu padá samá chvála!

2 Missy Missy | 10. března 2012 v 19:17 | Reagovat

Moc pěkný :) Můžu jen závidět :D Taky bych tak chtěla ovládat jazyky :)

3 Samara Samara | 11. března 2012 v 0:54 | Reagovat

Hezký veršík, Alex :-) Ale s tou chválou nevím teda  :-P
Missy, tak já tě budu doučovat, jestli chceš :D

4 Missy Missy | 12. března 2012 v 0:25 | Reagovat

Jo,to by se mi hodilo :D z jednoho z mých nejoblíbenějších předmětů (Aj) sem svojí chybou dostala 4 :/ mojí první čtyřku v tomhle roce :/ teď makam jak fretka abych si to opravila :D

5 Samara Samara | 31. března 2012 v 15:03 | Reagovat

Tak mi písni na FB, domluvíme se a já ti s tím ráda pomůžu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.