OPČM2: 5. úkol

23. března 2012 v 8:00 | Sophie Müllerová |  20 - 30 bodů
Do užitečné kostky nám všechny informace o hejkalovi shromáždila Sophie Müllerová.



Sophie Müllerová: 25 bodů

1) Hejkal je pohádková postava(neřekla bych, že je to úplně postava, je to spíš bytost nebo tvor).Často je v příběhu za záporáka.Píšu často, protože si myslím, že byla někdy vytvořena nějaká pohádka o smutném malém hejkálkovi, kde je hejkal na straně těch dobrých.ÁáÁ, už vím, jak se to jmenuje, promiňte, že píšu takhle nesvisle a přeskakuju, ale když si prostě na něco vzpomenu, nechci ten začátek mazat.Je to strašidlo!!!Bu bu bu!!Žije v lese, když se o něm budeme učit, tak zdánlivě asi žije i u nás v kouzelnickém světě.Tím pádem to ani není v pohádce, nýbrž v reálném světě.:)))))Je to menší mužík, který vyvádí takové strašidelné hýkavé zvuky a straší tím hodné a nevinné lidi, kteří jdou po lese.Vzpomínám si, že když jsem byla malá, tak mi rodiče kupovaly tuny našich kouzelnických komiksů s pohádkami(samozřejmě i knížky, ale komiksy jsem měla radši), které vlastně pořádně ani nebyly pohádky, byly vážně z našeho kouzelného světa, jenom protože jsem byla ještě škvrně, mi matka s taťkou nechtěli říct, že ty bubáci doopravdy existují.;).Vzpomínám si pouze na jeden komiks a v něm byl hejkal hlavní postava, ale klasicky - záporák.Strašil tam ubohou stařenku, že si kvůli němu nakonec vylezla na strom!!!Také postrašil děti a kvůli tomu se ztratily a už nemohli najít cestu domů, ale protože bydlel ve vesničce Čaroděj Metoděj a jeho dráček, rozhodl se jít děti zachránit a všechny problémy vyřešit, protože se o nich dozvěděl ze své křišťálové koule, pamatuji si tenhnle příběh, protože jsem ho měla nejradši.No nic, půjdu dál k tomu popisu.Je to zarostlý mužíček(teď zrovna nevím jestli mechem, či co, ale prostě lesní mužík.V tom komiksu byl tenkrát moc hezký, prostě jako nějaké roztomilé zvířátko, ale když mi bylo 8, můj táta mi hejkaly ukazoval v nějaké obrázkové knížce, ale ještě jsem nevěděla, že doopravdy existují....Hejkal na obrázku vypadal dost divně:Byl zarostlý mechem, o kterém jsem již mluvila, neměl obličej a místo očí měl dvě velké černé díry(mám ráda slovo ďuzny, tím by se to taky dost dobře dalo popsat), možná by se dalo říct, že tak trošku připomíná strom.Bádala jsem po té knížce na Čaronetu a nakonec jsem našla obrázek(pokud se nespustí, pro jistotu dám ještě nakonec adresu) ;)



2)A teď k druhé otázce, našla jsem si ještě pár příběhů na vyhledávači na Čaronetu, zadala heslo ,,hejkal pohádky" a našla jsem tyto publikace: Případ s hejkalem - Karel Čapek - z knížky Devatero pohádek.........nedalo mi to a podívala jsem se na odkaz a najednou jsem se do toho příběhu začetla, že jsem ho jsem pak musela celý napsat, takže, usaďte se milé děti - začínáme:
Případ s Hejkalem (Devatero pohádek)
"Tomu už je taky hezkých pár let, co v lese na Krákorce se zdržoval Hejkal. To víte, to je jedno z nejprotivnějších strašidel, co vůbec kdy bývaly. Jde člověk v noci lesem a najednou to za ním zahejká, zařičí, zaúpí, zakvílí, zavyje nebo se tak hrozně zachechtá. To se rozumí, člověk se vyděsí na smrt, taková hrůza na něj padne, a on běží, pádí, utíká, div duši strachem nevytrousí.
To teda dělá Hejkal a tuhle neplechu tropil na Krákorce léta letoucí, že už se lidé báli tam za tmy jít.
A jednou vám ke mně přijde do ordinace takový divný človíček, samá huba, papuli to má od ucha k uchu a krk ovázaný nějakým hadrem, a sípe, chrchlá, chrčí, skřehotá, chrochtá a chraptí, že mu není slova rozumět.
'Tak co vám je?' povídám.
'Pane doktore,' sípal ten chlapík, 'já jsem, prosím pěkně, ňáko ochraptěl.'
'To vidím,' jářku, 'a kterýpak vy jste?'
Pacient se drobet ošíval a pak vyhrkl: 'Já jsem, prosím, ten jistý Hejkal z hory Krákorky.'
'Aha,' povídám, 'tak vy jste ten kujón, ten sakrament jeden, co straší v lese lidi? A holenku, to vám patří, že jste ztratil hlas!
Bodejť, já vám budu léčit vaši láry a fáryngitidu neboli hatar krtanu, chci říci katar hrtanu, abyste zase mohl po lese hejkat a nahánět lidem psotník! Ne ne, jen si spánembohem chraptěte a sípejte, aspoň bude od vás pokoj!'
A tu vám ten Hejkal začal s prosíkem: 'Proboha vás prosím, pane doktore, vyhojte mě z toho chrapotu, já už budu dělat dobrotu, nebudu lidi strašit - '
'To vám taky radím,' řekl jsem. 'Vy jste se při tom strašení překřikl, a proto jste ztratil hlas, víme? Milá brachu, strašit v lese, to pro vás není; v lese je chladno a vlhko a vy máte drobet choulostivé dýchací cesty. Nevím, nevím; snad by se ten váš katar dal vyhojit, ale to byste musel nadobro nechat strašení a odstěhovat se někam daleko od lesů; jinač vás neuzdraví nikdo.'
Ten Hejkal se zasmušil a drbal se za uchem: 'To je těžká věc, milostpane, čím já se budu živit, když nechám strašení? Dyť já nic jiného neumím než hejkat a řvát, totiž dokud jsem při hlase.'
'Ale človíčku,' povídám mu, 's takovým vzácným hlasovým orgánem, jako máte vy, bych šel k opeře za zpěváka, za trhovníka nebo za vyvolavače k cirkusu; vždyť s tím nádherným a mohutným hlasem je vás na venkov škoda, nemyslíte? V městě byste se možná uplatnil líp.'
'Taky si to někdy říkám,' přiznal se Hejkal. 'No, já to zkusím se uchytit jinde, jen co zas budu při hlase.'
Tak jsem mu, páni, vymazal chřtán jódem, předepsal mu chlorkali a hypermangan na kloktání a užívat anginol a na krk si dávat obklady. Od té doby toho Hejkala nebylo na Krákorce slyšet; opravdu se odstěhoval a přestal strašit. Až po letech jsem se o něm doslechl znovu, a sice z velkého města Hurdyburdy. Prý se tam ten dotyčný Hejkal chytil politiky a řečnil na schůzích tak silným hlasem a s takovým úspěchem, že se stal poslancem a dobře se mu do nynějška vede.
A já to tady vypravuju proto, aby pan Magiáš viděl, jak změna vzduchu dělá někdy při různých chorobách zázraky."
Pokud se obrázek nepovedl, zde je adresa obrázku :
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.