Hladová přání - recenze knihy

3. května 2012 v 6:00 | Alexandra Gryffin- Fox
Platí, že o dobré věci se máte podělit s ostatními. Ať už se jedná o čokoládu nebo o dobrý příběh. Následující komentář vám snad dostatečně představí Hladová přání, která vzešla z pera mladé české autorky fantasy Terezy Matouškové, a třeba vás donutí porozhlédnout se ve své knihovně. Nechte si chutnat.


V Tark Itlenu, podmořském klášteru, jemuž vládne velekněz Atalan Tehar, se při prohledávání sklepních prostor najdou staré tunely, které navýsost přitahují opatovu malou schovanku Jukatu. Zatím se zdají být celkem nudné (jak jen mohou být prostory pokryté slizem a pavučinami) a banda kněžských rouch si právě láme hlavu nad tím, proč jsou po zdech v runách psané dětské písničky a básničky. Jenže jak už to bývá, z objevu se stane doslova noční můra pohlcující magii a to jen díky tomu, že se malá dívenka rozhodne uvěřit sladkému hlásku stříbrného motýla a doslova mu podá pomocnou ruku. Ve vedlejších rolích se objeví - krom zmíněné Jukaty a Atalana - démonická Temnářka Zorena Rútid, modrovlasý fešák a Zorenin syn Femorian nebo Kerdea Margon.
Hladová přání jsou v podstatě takové malé fantazácké Jméno růže. Jediný rozdíl je v rozsahu a v absenci několikastránkových pasážích o papežských schizmatech či sektách. Můžu vám zaručit, že se notně pobavíte. Mezi barvitými postavami to jiskří více než mezi fénem a vanou plnou vody a dialogy - ty bych obzvlášť chtěla vyzdvihnout - uspokojí i toho nejnáročnějšího čtenáře. Často se objevují podmořské reálie dokreslující bohatý svět, který se zjevně obejde bez profláklých držtiček elfů nebo nabručených trpaslíků. Z toho nemůsíte šílet, autorka si dala práci a vysvětlí vám každé slovíčko, takže nebudete muset uvažovat nad tím, co je robnice nebo tark. Jediné, co mě na příběhu opravdu naštvalo, byl konec, který podle mě vyzněl do prázdna. Jako kdyby si autorka dost vyhrála tím, že nás už dlouho "napínala" a doháněla k šílenství, a tak jen popustí uzdu, ať se iridek sám kočíruje.
Ale jinak... Já osobně, jako normální nekritizující čtenář, jsem si knížku nesmírně užívala a vyvolalo to ve mě jistý zájem o Podmoří. Pokud si i vy najde trochu času, Hladová přání udělají všechno proto, aby se vám zalíbily. Můžu vám z vlastní zkušenosti říct, že se ani nebudou muset moc snažit. ;)

Terka dlouhá léta vede svůj blog, kde krom rad začínajících spisovatelům zveřejňuje své povídky z Podmoří. I Hladová přání (prvoplánově nazvaná Žádný cukrkandl) takto vycházela. :)

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jul Jul | 3. května 2012 v 13:45 | Reagovat

Tak to si určitě prečtu :-)

2 Elanor Elanor | 3. května 2012 v 14:06 | Reagovat

Hm, vypadá to dobře, jenže v naší knihovně to nemají... :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.